The Devil Inside je jedna z mých prvních her, a tak na ni mám co možná ty nejlepší vzpomínky. Asi nejvýraznějším prvkem pro potencionální hráče je originalita, hodná pověsti svých tvůrců. Počínaje zvláštní a neopakovatelnou atmosférou, zvuky a především zajímavým námětem.

Roku 2010 (ano, už si nestihnete zahrát tuto akční adventuru v roce, ve kterém se má odehrávat :) jsou televizní show v nejvyšším bodě popularity. Jako Dave, odvážný reportér jedné z reality show, se vydáte do panství pro bývalého vraha Harryho Grimmese, který utekl z pekla a nyní i terorizuje okolí zástupy zombií.

A tak, se zástupy kameramanů, kteří jsou při své smrti hbitě nahrazování kolegy, helikoptérou dohlížející na dění a za potlesku napjatých diváků ve studiu může začít show. Vystavěná atmosféra je vskutku ďábelská, za povedené zabití diváci šílí, průvodce pořadu Jack netrpělivě vyžaduje intenzivní akci a vy? Vy hltaté hru plnými doušky, a těšíte se na další lokace.

Řada detailů zpříjemňuje hratelnost, ať už se jedná o možnost změny postavy na Devu disponující magickými schopnostmi, výbornou hudbou, jak je u Crya zvykem, kterou si dodnes pamatuji (Track 1 a 4), či zdařilý gamedesing bez hluchých míst (zvláště kluastrofobická půda sídla).

The Devil Inside, jehož dohrání dodnes považuji za jeden z největších restů má však i značné (pro někoho) chyby - neintuitivní ovládání hodíce se spíše na konzole je tou nejvýraznější. Kamera sleduje vše, jen ne optimální úhel a ukládání jen v určitých místech také pro hráče na osobních počítačích nepotěší.

Dnes bych tak doporučil jen fajnšmekrům žánru, fanouškům Crya a vyhledávačům originality.