Před více než pár lety by Hard Reset velmi pravděpodobně zapadl. Xtá stejná střílečka jakých bylo tenkrát mraky. Doba se ale změnila a tak tahle hra působí pomalu jak film pro pamětníky. Naštěstí oproti němu má co nabídnout. Hard Reset je oldskúl jako prase se dvěma moderníma featurama - achievementy a checkpointy. Jinak je to prakticky Wolfenstein 3D v moderní grafice.

Ta spolu s celkovovou stylizací je moc povedená. Hlavně vzhled města budoucnosti, parádní hra světel a vyníkající efekt elektřiny. Samotný boj jde na dnešní dobu až na krev. I já musim přiznat, že jsem tomuhle odvykl a při druhém rozehrání vrátil obtížnost na normal. Nepřátel je jen několik druhů. Nápad v nich není a rozumu také moc nepobrali. Arzenál se aspoň zpočátku jeví dost neobvykle. Skládá se ze dvou základních zbraní u kterých si nalézáním bonusů odemykáte nové vlastnosti. Tím se ke konci hry dopracujete ke klasickému FPSkovému arzenálu. Sice trochu netradiční ale proč ne. Povedenou novinkou je možnost a v podstatě nutnost likvidovat nepřátele pomocí interakce s prostředím. Hra s tímhle prvkem přímo počítá.

Ze začátku jsem ke hře přistupoval celkem s nadšením. Přeci jen taky si občas zanadávám u moderních stříleček. Po dohrání musím říct, že stará hratelnost má pořád co nabídnout. Například lékárničky mi po Hard Reset budou znovu chybět. Fakt to mění hratelnost a je dost jinej pocit bát se o kejhák. Frenetické střílení má taky něco do sebe. Naopak absentuje filmovost i když pitomý příběch stejně jako u nových stříleček nechybí. Přeto mu však určitou míru originality a to i díky formě vyprávění pomocí komixových cutscén upřít nelze.