Sega Dreamcast

Dreamcast je první konzole šesté generace a zároveň poslední konzole od společnosti Sega. Dreamcast (1998-2001) navázal na Saturn (1994-2000), přičemž vydáním nové konzole Sega předběhla konkurenční Sony Playstation 2 o celých dvanáct měsíců a Microsoft Xbox s Nintendo GameCube dokonce o celé tři roky.

Uvedení

Společnost Sega započala vývoj Dreamcasu v roce 1997 a zprvu financovala hned dvě odnože projektu. Projekt BlackBelt vznikal v USA paralelně s ním pak vznikal v Japonsku projekt známý jako WhiteBelt. BlackBelt spoléhal na procesor společnosti IBM a grafický čip Voodoo 2 od společnosti 3dfx, zatímco WhiteBelt byl založen na procesoru SH4 společnosti Hitachi a grafickém řešení PowerVR2 od společnosti VideoLogic (dnes Imagination Technologies).

Kvůli problémům s vývojem došlo k ukončení amerického projektu a pokračovalo se pouze v japonském. Namísto raného názvu Katana se ujal název Dreamcast vzniklý smíšením slov „dream“ a „broadcast“. Název i charakteristické logo spirály vzešlo z 5000 návrhů zaslaných po vypsání veřejné soutěže. Konzole byla postupně uvedena do prodeje v Japonsku (listopad 1998), Severní Americe (září 1999), Evropě (říjen 1999) a Austrálii (listopad 1999).

Hardware

Konzole obsahuje procesor Hitachi SH-4 32-bit RICS o taktu 200 MHz. Systémová paměť činí 16 MB RAM, videopaměť 8 MB RAM a pro audio je vyhrazeno 2 MB. Grafický čip PowerVR2 disponuje taktem 100MHz a s integrovaným systémem ASIC je schopen vykreslit až 3 miliony polygonů za sekundu. Zvukový čip Yamaha AICA 67 MHz s přidaným 32-bitovým ARM7 RISC jádrem zvládá generovat až 64 hlasů.

Dreamcast skýtá vyjímatelné úložiště typu VMU o 128KB a 12x rychlostní Yamaha GD-ROM. Dreamcast také podporuje Windows CE (varianta OS pro malé počítače) a jako první konzole obsahoval integrovaný modem pro internetové připojení. V japonské a PAL variantě disponoval Dreamcast přenosovou rychlostí 33,6 kbit/sec, zatímco v americké a později i Japonské variantě měl rychlost 56kbit/sec.

Odkaz

Úvodní prodeje byly více než příznivé, za dva týdny se prodalo 500 tisíc konzolí, z toho 224 tisíc hned za první den. Bohužel pro Segu začal Dreamcast brzy doplácet na nedostatečnou podporu ze strany vydavatelů, nezřídka kvůli špatným zkušenostem z tvorby pro předešlý Saturn. Především však Sega tou dobou již déle byla v nelehké finanční situaci a postrádala prostředky na exkluzivní licence, například sportovních her.

Playstation od konkurenční Sony dokázal během prvních pěti let na trhu připravit konzole Segy o nemálo příznivců a nástupnické PS2 (2000) jen dokonalo dílo zkázy. Navzdory snahám Segy zvrátit nepříznivý vývoj situace, mimo jiné prostřednictvím kvalitní, byť placené online služby Seganet pro hraní přes internet v září 2000, bylo ještě téhož měsíce rozhodnuto o ukončení výroby Dreamcastu během roku 2001.