Thief byl pro mě vždycky takový tajuplný patron stealth akcí, které jsem nikdy moc nemusel. Poslední dobou ale začínám zjišťovat, že mě začínají bavit čím dál tím víc. Možná je to dané i tím, že čím jsem starší, tím víc se snažím vyškrtnout zbrklost a nad věcmi přemýšlet víc logicky. Ne, že by se to pokaždé dařilo, že jo.

S Thiefem jsem se nicméně setkal. S jedničkou okrajově, s dvojkou víc, no a s trojkou aktuálně nejvíc.

Musím uznat, že se mi moc líbila temná atmosféra středověkého městečka. Co už se mi ale tolik nelíbilo, tak především to, že v mapě byl guláš na entou. Když jsem potřeboval někam dojít, furt jsem přemýšlel, kde co je a jak bych se tam mohl dostat. Usnadnění celé mapy by mi dost pomohlo. Takhle jsem ztratil dost času jenom na hledání konkrétního místa.

Také mi přišlo, že samotný příběh neměl žádný důraznější vývoj. Pamatuju si třeba jednu akční adventuru s názvem Inquisitor, kde ta atmosféra byla cítit nejenom prostředím, ale i samotným příběhem. Tady jsem s tím měl trošku problém.
V podstatě jste zloděj. Kradete a tím, že kradete, se dostáváte k prapůvodní podstatě celého příběhu a rozkrýváte tajemné praktiky těch, pro které pracujete. Nic víc jsem v tom neviděl.

Některé mise ale neměli chybu. Třeba taková mise v kostele mě vysloveně neuvěřitelně bavila. Co mě bavilo už míň, tak to bylo to nekonečné hledání klíče v temnotě celého toho ponurého místa.

Na druhou stranu uznávám, že přesně o tom samotný Thief je. Hra je to osobitá, zajímavá a dost originální. Kéž by bylo takových her ze středověkého podsvětí víc. Leč bohužel.