Her využívajících engine Build je celkem dost, ale Witchaven má mezi nimi speciální místo. Na rozdíl od ostatních se totiž zaměřuje primárně na boj z blízka. Základní zbraně jsou dýky, meče nebo sekery. Boj je vlastně dost jednoduchý a nejdůležitější je správné načasování. Přiblížit se k nepříteli ve chvíli kdy končí animace vašeho úderu, zranit ho a zase ustoupit. Část protivníků je nebezpečná i na dálku, ale není nic jednoduššího než sejmout někoho takového lukem nebo fireballem. Luk není moc účinný na velkou vzdálenost, ale to na většině mapách tolik nevadí. Implementace magie je dobré zpestření. Pro každé kouzlo je nutné najít svitek, kterých lze mít několik v zásobě. Nejčastěji jsem využíval kouzlo na létání, které je několikrát i nutné pro další postup, ale i otevírání dveří nebo noční vidění se hodí. Dalším magickým prvkem jsou lektvary. Nejvíce využívaným je samozřejmě obnovení zdraví, ale i odolnost proti ohni se hodí v každém levelu. Protijed je vhodnou pomocí při setkání s pavouky. Lektvar síly a neviditelnosti jsem téměř nepoužil.
Za likvidaci nepřátel a sbírání užitečných předmětů získává hlavní postava zkušenosti. Na každé úrovni zesílí a získá nové bojové dovednosti, zkrátka lepší zacházení se zbraněmi. Je to dost výrazné a pozdější fáze jsou tak rozhodně jednodušší než začátek. Zpočátku také úrovně přibývají celkem rychle, ale nakonec jsem maxima dosáhl pouze díky skleněným lebkám, které instantně navýší úroveň. Celkově hra obsahuje 25 levelů, které jsou rozumně rozsáhlé. Počáteční levely se mi zdáli zamotanější, ale možná jsem si jen časem zvykl na styl autorů. Ve hře je možné nalézt čtyři různé druhy klíčů, ale v žádném levelu jsem neměl více než dva a často ani nebyly nutné k dohrání. Na hře mě nejvíce rozčilovali pasti, většina z nich znamená okamžitou smrt. Postup hrou je díky tomu celkem pomalý, což nevadí, ale i tak je nutné časté ukládání. Tento prvek bych klidně trochu omezil a to platí i pro poškozování zbraní. Je to spíše otrava a k tempu boje se to moc nehodí. Chybí také závěrečné statistiky na konci levelu, takže ani není možné zjistit kolik toho hráč objevil. Škoda, hledání secretů mám rád, našel jsem jich asi dost, ale nevím kolik jsem toho minul.
Některé prvky hry zavánějí spíše RPG než FPS, ale nenechte se zmást, jde o jasnou akci. Na druhou stranu nejsou RPG prvky jen na ozdobu a sednou mi do hry více než u některých moderních akcí. Aktuálně je hra k dispozici v digitální distribuci, přičemž jsou součástí dvě verze. Obě běží pod DosBoxem, ale Enhanced má opravenu část bugů, vypadá trochu lépe a má automaticky nastaveno moderní ovládání. Chvíly jsem dal oběma verzím a nakonec skončil u Enhanced. Rozdíly jsou pouze v rámci pohodlí a hrát původní tak nemá moc smysl. Využít je ještě možné source port BuildGDX. Získáte lepší grafiku a trochu plynulejší ovládání. Na druhou stranu se hra chová mírně odlišně, například skákání neodpovídá originálu.
Potěší také pěkně zpracovaný manuál. Kdysi jsem hrál demoverzi Witchavena a měl jsem ho zařazeného do průměru. Po rozehrání následovalo překvapení, nakolik mě hra nakonec chytla. Nabízí se srovnání s Hereticem, ale hry jsou ve skutečnosti dost odlišné. Pokud někdo hledá trochu jinou střílečku ze staré školy, mohu Witchaven doporučit. A teď jdu rovnou na druhý díl.
Za likvidaci nepřátel a sbírání užitečných předmětů získává hlavní postava zkušenosti. Na každé úrovni zesílí a získá nové bojové dovednosti, zkrátka lepší zacházení se zbraněmi. Je to dost výrazné a pozdější fáze jsou tak rozhodně jednodušší než začátek. Zpočátku také úrovně přibývají celkem rychle, ale nakonec jsem maxima dosáhl pouze díky skleněným lebkám, které instantně navýší úroveň. Celkově hra obsahuje 25 levelů, které jsou rozumně rozsáhlé. Počáteční levely se mi zdáli zamotanější, ale možná jsem si jen časem zvykl na styl autorů. Ve hře je možné nalézt čtyři různé druhy klíčů, ale v žádném levelu jsem neměl více než dva a často ani nebyly nutné k dohrání. Na hře mě nejvíce rozčilovali pasti, většina z nich znamená okamžitou smrt. Postup hrou je díky tomu celkem pomalý, což nevadí, ale i tak je nutné časté ukládání. Tento prvek bych klidně trochu omezil a to platí i pro poškozování zbraní. Je to spíše otrava a k tempu boje se to moc nehodí. Chybí také závěrečné statistiky na konci levelu, takže ani není možné zjistit kolik toho hráč objevil. Škoda, hledání secretů mám rád, našel jsem jich asi dost, ale nevím kolik jsem toho minul.
Některé prvky hry zavánějí spíše RPG než FPS, ale nenechte se zmást, jde o jasnou akci. Na druhou stranu nejsou RPG prvky jen na ozdobu a sednou mi do hry více než u některých moderních akcí. Aktuálně je hra k dispozici v digitální distribuci, přičemž jsou součástí dvě verze. Obě běží pod DosBoxem, ale Enhanced má opravenu část bugů, vypadá trochu lépe a má automaticky nastaveno moderní ovládání. Chvíly jsem dal oběma verzím a nakonec skončil u Enhanced. Rozdíly jsou pouze v rámci pohodlí a hrát původní tak nemá moc smysl. Využít je ještě možné source port BuildGDX. Získáte lepší grafiku a trochu plynulejší ovládání. Na druhou stranu se hra chová mírně odlišně, například skákání neodpovídá originálu.
Potěší také pěkně zpracovaný manuál. Kdysi jsem hrál demoverzi Witchavena a měl jsem ho zařazeného do průměru. Po rozehrání následovalo překvapení, nakolik mě hra nakonec chytla. Nabízí se srovnání s Hereticem, ale hry jsou ve skutečnosti dost odlišné. Pokud někdo hledá trochu jinou střílečku ze staré školy, mohu Witchaven doporučit. A teď jdu rovnou na druhý díl.
Cabal