Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Ondřej • 26 let • ČR - kraj Praha

Komentář

Přejít na komentáře

Baten Kaitos: Eternal Wings and the Lost Ocean

  • Switch 65
Tohle byl fakt záhul, takhle frustrovaný jsem u hry opravdu dlouho nebyl a není to tím že by hra dosahovala obtížnosti úrovně Shin Megami Tensei her, spíš se jedná o opravdu podivného a nevybalancovaného kočkopsa u kterého do teď nevím jaký k němu mít postoj. No ale pojďme to vzít hezky po pořadě.

Jedná se údajně o legendární exkluzivní JRPG pro Gamecube a taky o jednu z prvních her od Monolith Software, kteří se nejvíce proslavili sérií Xenosaga či pro novější hráče sérií Xenoblade Chronicles. Není proto divu že v porovnání s těmito sériemi tato záležitost poměrně zapadla, minimálně u nás (i když v zahraničí sem o ní taky moc neslyšel). Což mě zase teda tak moc nepřekvapuje protože se jedná o klasický JRPG staré školy se všemi neduhy co k tomu patří. Tedy to zase není takový problém, výzvy mám rád a tradičně si parkrát do roka jednu tužší hru zahraji a většinou mě i dost baví, tady by ale nesmělo být všechno takový nedopečený. Přitom i když se příběhově nejedná o nic extra, tak hra slibovala příjemný fantasy road-trip o záchraně světa s bandou rozličných postav (proto mám docela slabost) a krásně malovaný vizuál tomu jen přidával na atmosféře.

Hlavní hrdina Kalas ztratí část svých vzpomínek a je nalezen mladou holkou Xelhou, která zjišťuje že hlavní hrdina se vydal ukojit pomstu zabitím osob co zabili jeho dědu. Brzy se do toho připlete záchrana světa a vyvolávání prastarého démona. Kalas se pak brzy potká s dalšími charaktery kde každý má jinou agendu a důvod proč se k němu přidat. Takže sice se jedná o naprostou klasiku, ale bavilo mě to i přes to že samotné charaktery tu moc hloubku nemají a jedná se jen o panáky, kde každý je typický archetyp dané postavy a mluví jen v těch mezích a má vždy nějaký šrámek z minulost a ende. U takovéto hry o partě hrdinů je to veliká škoda. Celé to je ale způsobené tím že příběh nezůstává moc na místě a nesnaží se vám dát části ve kterých by jste postavy poznali do hloubky mimo důležité příběhové pasáže. Je to škoda, tahle bohužel jejich problémy a křivdy se mnou moc nerezonovali. Co ale musím pochválit je zvrat v půlce hry, který naprosto otočí velkou část hry a zatím sem nic podobného v JRPG neviděl.

I tak jsem to ale s hrou vydržel což primárně asi bylo i zajímavým prostředím, kdy se hra odehrává ve světě kde není přístup na zem, a kontinenty jsou rozdělené na ostrovy na nebi. Celkově ten svět byl moc pěkně vystavený a atmosféra sálala každým koutem. No ale teď asi pojďme na srdce každého JRPG, soubojový systém. Ten je poměrně originální a obávám se že ho nedokážu nějak smysluplně vysvětlit. Je tahový ale místo používání klasických spellů či útoků jak jste zvyklý, si tu vybíráte z karet. Ty se dělí na různé živly (vodový, ohnivý apod), no a vy si vyberete kartu a poté je na sebe vršíte a tvoříte komba,různé mixy živlů či se bráníte. Je proto kruciální si vždy sestavit takový karetní deck který je všestraný i když na bosse je zase dobré ho upravit podle slabiny nepřítele. Byl to poměrně zábavný a návykový souboják, ale na druhou stranu v něm dost často funguje systém náhody a je možný že se vám v souboji karty namíchají příšerně a vy třeba nemůžete první tři kola vůbec útočit či se bránit. A pak najednou mátev řadě šest útočných karet, což někdy dokáže docela naštvat a pro stratégy může být problém že vlastně neví nikdy jak ty karty se vyloží z balíčku.

Tím ale originální prvky nekončí, tady na JRPG je poměrně zajímavý systém a to tím že se vám kazí věci v inventáři či se vám za reálný čas dozrají v něco jiného. Vy tu totiž chytáte esenci předmětů do takových karet či seberete předmět který je v kartě. No a třeba takový healovací ovoce či maso atd se vám v inventáři kazí a není pak použitelné nebo s ním můžete otrávit nepřítele. Dále pak například řešíte vedlejší úkoly (typické fetch questy) kdy například máte donést předmět, ale nejdříve musíte chytnou do karty jednu věc a ta vám pak v požadovaný předmět dozraje. Je to poměrně tuhý a hodně vedlejšáků jsou opravdu bez většího infa ani se vám nikam nezapíše a vy prostě jen musíte hádat a pamatovat si. Je to vopruz a dost vedlejšáků díky tomu můžete missnout či vůbec nevědět co s nimi. Což je škoda protože díky nim pak získáváte poměrně kvalitní karty, ale to i lootěním v různých lokacích. Je škoda že krom truhel vlastně nemáte vyznačeno kde by se mohl předmět nacházet a tak v lokacích musíte klikat a prohlížet si prakticky všechno aby jste našli něco zajímavého, což je taky kinda vopruz.

No ale když už jsme u těch vopruzů tak u nich zůstaneme, protože vlastně celá ta hra je jeden velký vopruz, který ale částečně baví. Největší problém vidím hlavně v tom že je to brutálně repetetivní a celá hra je prakticky kousek příběhu-boss fight- kousek příběhu-přesun k bossfightu a takhle dokola. O to více je škoda že na úkor bossfightu každých 30 min tu mohl být důraz více na postavy. Ne tady se vždy ve zkratce postoupí v příběhu šablonovitě a konec. Navíc jsou bossové nevyvážený a je to vždy pade na pade. Například pět hodin máte samé lehké bosse a pak vám tam hodí totální ultra hard, pak zase ultra hard pak strašně easy a pak přehnaný souboj co vlastně nemá smysl. Pak je sice hezký že se stereotyp hra snaží naředit různými minihrami i tak to nepomůže. Jelikož i přes snahu to jsou často naprosto k nasrání věci, jako třeba puzzlový labyrint atd. Hra má totiž tendenci vám průchod hrou až nemile prodloužit a to naprosto zbytečně a uměle. Kvůli tomu už jsem po druhé půlce byl vyčerpaný a i příběhově mi přišlo že se vlastně hra kopala na místě a její potřeba furt všechny pokusy hlavních hrdinů spláchnout do záchodu byla už po dvaceti hodinách vyloženě trapná. Takhle nastavovanou kaši jsem dlouho neviděl.

I tak ale tomu dávám 65% a místy se hezky bavil. Protože i přes to všechno má ta hra kouzlo a jistý šarm, ať už úžasný soundtrack, velice líbivý vizuál, japonský dabing či atmosféru velkého dobrodružství. Navíc se mi i líbili poměrně dost originální prvky na poměry JRPG a i velice nečekaný twist. Bohužel se ale jinak jedná o dosti stereotypní a silně frusturjící hru, kterou asi dokážu doporučit jen hardcore hráčům, ta hra má srdíčko a super nápady. Jen je to celý brutálně natahovaný a člověka to už pak naprosto unavý. Nelituju zahrání a prequelovou dvojku asi dám, ale nejspíše až za rok :D

Pro: Vizuál, soundtrack, originální nápady, příběhový zvrat, soubojový system, svět ve kterém se to odehrává

Proti: Délka hry, silně stereotypní náplň, velká kadence bossfihtů, šablonovité postavy bez hloubky a plochý příběh, občasně silný systém náhody v soubojáku, uměle nastavovaná herní doba

+13